Velice zajímavá konference s názvem Aktuální otázky lidské mravnosti se konala v Bratislavě 6.2.2018 v prostorách bohoslovecké fakulty.

Úvodní slovo  pronesl Mons. S Zvolenský, bratislavský biskup metropolita,předseda KBS  

Přednášejícímí byli  J.Em. kardinál Gerhard Ludwig Müller, mons. Livio Melina, prof. Stephan Kampowski, ThLic Ján Viglaš.

Konference byla pořádána u příležitosti 25. výročí vydání encykliky Veritatis splendor (VS) a také s připomenutím na 50. výročí vydání encykliky Humanae vitae.

 

Ve své úvodním sdělení otec biskup Zvolenský mimo jiné řekl, že denně jsme konfrontováni s otázkami, které svědčí o tom, že ne všichni rozumí požadavkům evangelia. Mnozí lidé si dobrovolně volí styl, který je zřetelně v rozporu s Božím zákonem. Tato svévole nejvíce postihla manželství, rodinu.

Veritatis splendor představuje dokument, který pomáhá lépe rozumět závažným morálním problémům dnešní doby. Zdůrazňuje formaci svědomí, což je důležité pro každého člověka, pomáhá porozumět Božímu dílu. Z toho vyplývají praktické pastorační úkoly, jako je formace svědomí dětí, mládeže, snoubenců.

Následně se slova ujal pan kardinál Müller, který hovořil o obsahu, poselství a výzvách encykliky Veritatis splendor (VS).

VS je podle pana kardinála možné vnímat jako lékařskou právu o stavu pacienta- společnosti.

Upozornil na kapitoly, kde se VS zabývá souladu mezi vírou a morálkou, vztahu pravdy k víře.

Upozornil, že agnostický relativismus popírá schopnost dospět k pravdě.

Tak jako nelze oddělovat víru od života, je podle něj chybou, když vznikly 2 samostatné disciplíny- morálka  a dogmatika. Stejně tak nelze etiku přednášet bez srdce.

Tak jako rodiče poslouchám ne proto, že jinak by mne vydědili, ale protože je mám rád, stejně tak i následuji Boží přikázání. Protože vím, že Bůh je láska.

Jsme stvořeni skrze vůli Boha. Pokud se odvracím od Boha, odmítám Boží milosti

Vlivem komunistického a konzumního materialismu je církev představovaná jak nepřítel, jako cizí těleso.

Při tom život v souladu s tím, co učí církev, přináší svobodu, je to svoboda naplněná v lásce. V osobní poslušnosti vůči Bohu se život stává naplněný láskou.

Morálka je určovaná naším vztahem k Bohu.

Pokud se podaří naplnit mravní zákon v lásce, jsme odměněni poznáním Boha. Život v souladu s Desaterem je tehdy, kdy dobré konání je odměněno v dobru, kterým je sám Bůh.

Jsme Boží děti. Když milujeme Boha, vše, co se narodilo z Boha, přemáhá svět.

Bůh nekonkuruje naší svobodě, dává nám svobodu naplněnou v lásce, Člověk má rozum, je sám sebou, Boží svobodu a Boží lásku ale někdy člověk deformuje na svou vůli.

Morálka také souvisí s naším vztahem k Bohu. Jsme Boží děti, vše, co se narodilo z Boha, přemáhá svět.   

VS představuje odraz pravdy a dobra.

Přikázání desatera představují zjevení v Božím slově. Život podle Desatera znamená  respektovat Boží vůli bez vyjímek. Desatero má svou posloupnost. První tři přikázání jsou zaměřená na plné uznání Boha.

Další přikázání je zaměřeno na vztah k rodičům, další na ochranu života, právo na život. Další chrání manželství a rodinu, další vlastnictví, další chrání vztahy mezi lidmi, poslední dvě zdůrazňují soulad mezi slovy a činy (nepožádáš…)

Pokud se překročí jednotlivá přikázání, závisí též na stavu našeho svědomí, každé zlo je ale zlo. Kdy člověk koná vědomě proti svému svědomí, tím ztrácí kontakt s Boží dobrotou. Ani „dobrý úmysl“ nemůže ze zla udělat dobrý skutek.

Všechny pokusy odvrátit morálku od víry vedou k mravnímu úpadku.

Tématu Svědomí a pravda se věnoval profesor morální teologie Livio Melina, prezident Papežského teologického institutu Jana Pavla II. v Římě.

Připomněl, že svědomí nemůže sloužit k legitimizaci, k ospravedlnění morálně špatných skutků. Každý věřící ví, jaká jsou podstatná přikázání v našem životě. Učitelský úřad nepředkládá 2 pravdy, církev se staví do služeb pravdy. Mnozí mají falešné představy, jsou izolováni od pravdy. Lékař nemůže stanovit diagnozu a terapii, která by se pacientovi líbila.

V morálce rozhodnutí, které udělám, pokud je zlým, tak zlo nikdy nemůže být dobrem. Zlem změním sám sebe. Lidské konání má důsledky na venek i vnitřně.

Následovala přednáška profesora Stephana Kampowkého též z Institutu Jana Pavla II.. Jeho téma bylo „Mravní konání“. Ve svém sdělení prof, Kampowski zdůraznil, že VS objasňuje smysl morálky. Celou konferenci uzavřel svým příspěvkem rektor semináře v Badíně  Ján Viglaš. 

Z CENAP jsme se zúčastnili čtyři. V autě zpět jsem se shodli, že jsme moc rádi, že jsme se konference mohli zúčastnit, že slovenská biskupská konference toto setkání uspořádala. Velice potěšující též bylo, že aula byla zcela zaplněná. Že jsme se mohli setkat s řadou dalších lidí, se kterými jsem se ji dříve viděli v Rajeckých Teplicích, na konferenci v Trnavě či na jiných setkáních, zaměřených na úctu k životu, úctu k rodině.

 Lázničková